Článek: Dysplazie kloubu: kdy a proč vzniká a jak jí předcházet?

Věděli jste, že všichni pejsci bez rozdílu se rodí s normálními a zdravými kyčelními klouby? A že dysplazie kyčelního kloubu je onemocnění, které se může objevit až během jejich vývoje a ovlivňuje ho celá řada faktorů? Nejčastěji přitom postihuje velká a obří plemena, kterým způsobuje problémy s klouby a pohyblivostí. Co tedy dysplazie znamená? Kdy je nutné štěňátkům rentgenovat klouby a jaké projevy jsou u psů varovným signálem?

Co je dysplazie kyčelního kloubu a jak vzniká?

Dysplazie kyčelního kloubu (DKK) patří k nejčastějším ortopedickým onemocněním kloubů u velkých a obřích psích plemen. Jedná se v podstatě o chybu při vývoji kyčelního kloubu tvořeného hlavicí stehenní kosti, která je pomocí vazu a kloubního pouzdra držena v jamce. Zdravý pejsek má tuto hlavici uchycenou v kloubní jamce velmi pevně, při dysplazii je naopak spojení volné a při pohybu dochází k dráždění kloubní chrupavky, přetěžuje se kloubní pouzdro i vazy a postupně se hlavice stehenní kosti i jamka deformují. Na kyčlích se pak může snadno rozvinout např. artróza.

Nejedná se však o vrozené onemocnění, přestože je dědičné, a není možné ho ani s jistotou předvídat! Vrozená je pouze genetická dispozice k tomuto onemocnění. Míra dědičnosti se navíc liší napříč plemeny a s jistotou potvrdí DKK až rentgen dolních končetin. Ten je nezbytný, pokud chcete štěňátko uchovnit. U německých ovčáků a maremmánů se provádí kolem 12. měsíce života. Do té doby my chovatelé nikdy s jistotou nevíme, zda bude pejsek zcela zdráv.

U ovčáků je podmínkou pro uchovnění nebo účast na výstavách také rentgen loktů, který vyloučí dysplazii loketních kloubů (DLK). Stejné vyšetření, rentgen páteře ad. samozřejmě můžete udělat také u běloušků nebo jakéhokoliv jiného plemene. Díky tomu budete vědět, jak na tom pejsek skutečně je, a vyloučíte např. rozvoj spondylózy (zkostnatění mezi jednotlivými obratli, které způsobuje bolesti, ztuhlost a srůsty páteře). Tyto informace se pak zapisují pejskům do jejich karty v rámci chovatelského klubu, čímž se sleduje vývoj pejska i daného odchovu.

Více informací o uchovnění a průkazu o původu štěňátka najdete v článku Pejska s průkazem původu, nebo raději bez? A jak se nenapálit při koupi?

Další informace získáte na stránkách Českého kynologického svazu (ČKS), Českomoravské kynologické unie (ČMKU) a pro ovčáky na Českém klubu německých ovčáků (ČKNO).

DKK se tedy může projevit během vývoje. Rozhodující jsou zejména první tři měsíce života pejska, kdy se vyvíjí a klouby má ještě měkké, tvořené jen chrupavčitou tkání. Při nepřiměřené zátěži a výživě se kloub stává nestabilním. Pokud se začne dysplazie rozvíjet, pak je pro pejska zásadní celé období vývoje – u velkých plemen cca do 1,5 roku života, a to zejména doba přezubování (cca od 3. do 7. měsíce).

Predispozice k DKK mají především plemena jako německý ovčák, rotvajler, zlatý retrívr, labradorský retrívr, německá doga, bernský salašnický pes, novofundlandský pes, kavkazský pastevecký pes nebo německá doga a další.

U obřích plemen je přitom podle výzkumů riziko výskytu DKK až 50krát vyšší, u velkých cca 20krát vyšší než u malých a středních plemen.

 

Co významně ovlivňuje rozvoj DKK u štěněte?

• V prvé řadě je to zdravotní stav a výběr rodičů na základě vyšetření končetin. Pokud trpí dysplazií oba rodiče, je jen malá šance, že štěňátko čeká bezproblémový vývoj. Pokud rentgen odhalí toto onemocnění, musí být pes z chovu vyřazen.
• Strava – vždy volte kvalitní krmení určené pro velikost a plemeno vašeho psa, tak aby obsahovalo vyvážené množství minerálů a vitamínů. Pokud je přísun živin nastaven nevhodně, ovlivní to významně růst štěněte (měl by být spíše pomalý). Investice do kvalitního krmení se vyplatí zejména v prvním roce života psa.
• Současně pozor na nadměrné krmení, zvýšený přísun vápníku a přidávání dalších minerálních či vitamínových přípravků, které by urychlily růst.
• Fyzická zátěž štěněte – během vývoje jsou pejsci velmi citliví. Přirozeně potřebují dostatek pohybu, aby se zdravě vyvíjeli, získali sílu i zkušenosti, ale intenzivní pohyb a výcvik jim škodí, protože jejich kostra a organismus na ně nejsou připraveny. S intenzivním výcvikem se doporučuje počkat u velkých plemen do věku 14 až 16 měsíců.
• Pozor také dávejte na teplotu prostředí, kde se štěně nejčastěji pohybuje – průvan a zima výrazně zhoršují problémy s klouby, svaly i vazy a mohou přispívat k rozvoji DKK.

Jaké jsou příznaky a projevy dysplazie?

Podstatné je si uvědomit, že pejsek může trpět DKK, ale nemusí mít žádné fyzické projevy. Vždy záleží na zátěži, které je během života vystaven. Proto určitě neplatí, že pes, který nekulhá, dysplazií automaticky netrpí.

Na rozvoj DKK poukazují tyto příznaky:

• potíže se vstáváním a nechuť k pohybu,
• kulhání po odpočinku nebo zátěži, končetiny jsou strnulé a špatně ohebné,
• odmítání chůze po schodech a skákání,
• příznaky bolesti v pánevní oblasti,
• tendence odlehčovat při pohybu zadní končetiny a přesouvat váhu dopředu, vlivem toho nesou psi hlavu při pohybu níže a mohou mít vyklenutý hřbet,
• kolébavá chůze, zadní končetiny vypadají, jako by hopsaly a mají na nich obroušené drápy,
• opožděné reakce na povely sedni a lehni,
• asymetrie při sezení a další.

U starších psů se mohou vlivem DDK rozvinout chronická onemocnění jako degenerativní změny v kloubu, kdy pes neustále kulhá na jedné či obou stranách, trpí bolestmi v pánevních končetinách a atrofií svalů stehen i hýždí.

Jistotu vám dá ale jedině rentgen dolních končetin. Provádí se buď v hluboké sedaci nebo celkové anestezii, aby se uvolnilo svalové napětí. Věk vhodný pro vyšetření záleží na konkrétním plemeni nebo na požadavcích chovatelských klubů.

Jak se starat o pejska s DKK?

1. S touto diagnózou je nejdůležitější prevence a podmínky k životu. Zejména do 1 roku života, kdy procházejí psi bouřlivým vývojem, se vyvarujte fyzickému přetěžování, tj. nadměrné skákání, běhání, dlouhé pochody, chůze po horách aj.

• Pozor na dovádění/běhání s dalšími psy, kteří by po štěněti neměli skákat. Samozřejmě k sobě může mít kamaráda, s nímž si hraje, ale je třeba sledovat, co a jak pejsek s dysplazií dělá.
• Nevhodné je i běhání štěněte např. vedle kola a na tvrdém podkladu, bezhlavé pobíhání podél plotu nebo delší pobyt na příliš hladké a kluzké podlaze.
• Během 7. měsíce pejskům teprve dorůstá poslední kost, proto se jim do tohoto věku nedoporučuje časté skákání, např. na cvičištích přes překážky, chození po kladině ad.
• Naopak nejvhodnější je v rámci prevence i léčby plavání.
• Stejně jako u lidí je třeba pejsky s bolestmi kloubů držet v teple a chránit je před prochladnutím či průvanem.
• Do 1 roku života pejska sledujte, jak se pohybuje a chodí.

2. Začněte včas s rehabilitacemi a fyzioterapií pro psy.

• Pro vážné případy (kterým lze obvykle předcházet!), kdy pejsek samostatně nezvládá pohyb, existují i vozíčky.

3. Věnujte pozornost stravě, kloubní výživě a dalším vhodným doplňkům stravy. Z osobní zkušenosti doporučuji kolagen a kloubní výživu od české firmy cz.

• Vařte jim také prasečí nožky a kolena, protože vzniklá huspenina z vývaru působí blahodárně na klouby.
• Více se dozvíte v článku: Jaké je nejlepší krmivo pro psa a čím krmit štěňata maremmánů a německých ovčáků.
• Další velmi užitečné tipy k výživě a péči najdete v článku: Moje domácí psí lékárnička aneb nej vychytávky, když pejskům není dobře.

4. Rentgen a vyšetření kyčelních kloubů lze u německých ovčáků a maremmánů provádět od 1. roku života. Pokud ale pejska nechcete uchovnit a zabývat se výstavami či soutěžemi, pak rentgen není nutný.

• Pejsek, který nemá rentgeny v pořádku (nebo v toleranci), nemůže být připuštěn do chovu. To však neznamená, že nemůže mít krásný, plnohodnotný a aktivní život.

 

• Vyžaduje však určitou péči a cílenou speciální výživu.

• Vyhodnocení o rtg vyšetření na dysplazii loketních kloubů.: výsledek oficialního rtg potřebný k bonitaci: foto:

5. Pokud zjistíte, že váš pes kulhá, je třeba ho hned prohlédnout. V žádném případě projevy potíží (byť i lehčího charakteru) nepřecházejte! Někdy jde o obyčejný trn v tlapce nebo zalomený drápek. Pokud ale obojí vyloučíte, je třeba pejska hned vzít na rentgen, kde se ukáže i případný zánět okostice (panostitida) vznikající rychlým růstem (u kluků). V tomto případě se jedná o růstovou nemoc, zpravidla bez následků. Léčba není žádná, pouze pejsek potřebuje čas, aby se s potížemi vypořádal (většinou odezní během 3–4 dnů). Případně se podává tabletka pro úlevu od bolesti a zánětu. Zhruba mezi 5. a 12. měsícem se mohou potíže opakovat.

• Pokud byste nechali pejska dlouhodobě kulhat, mohou vzniknout problémy s vážnými následky!

Naše zkušenost

V momentě, kdy si koupíte štěně, které chcete uchovnit, nikdy nevíte, co vás čeká. Proto lidem vždy říkám, že se mohou vyskytnout potíže, i když jsou rodiče štěněte zcela zdraví, a že velký podíl na jeho zdravém vývoji mají ve vlastních rukách.

Zhruba 33 procent zdraví a vývoje určuje dědičnost, dalších 33 procent závisí na životních podmínkách i zátěži a poslední díl ovlivňuje kvalita stravy. U nás lidí je to velmi podobné. Nikdy dopředu nevíme, jak bude naše dítě vitální, zdravé nebo inteligentní. Vždy ale situaci přizpůsobíme svůj život.

Proto si nelámejte hlavu, když se nemoc objeví. Udělejte to nejlepší, co je třeba, a pak se dá vše zvládnout.

Vždyť i pejsek s onemocněním je stále plnohodnotným živým tvorem (i podle zákona). Pryč je doba, kdy byl považován za pouhou věc a majetek člověka. A navíc jakékoliv onemocnění u pejska může být pro majitele důležitým upozorněním a námětem k zamyšlení nad zdravím jeho vlastním nebo členů rodiny.

 

„Pes, kterého uzdravíš, tě nikdy nekousne. To je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.“