Téma smrti je vždy citlivé. Vyrovnat se s odchodem našeho zvířecího přítele není o nic snazší než v případě blízkého člověka. Zhruba polovina lidí, kteří si od nás kupují pejska, si touto smutnou zkušeností prošla a my vždy vidíme, jak jim nové štěňátko prospěje. Protože s ním jejich zvířecí příběh pokračuje a oni se zase mají nač těšit.
Nikdo nechce zůstat sám a určitě by si to nepřál ani náš zvířecí miláček. Z naší chovatelské stanice známe příběhy lidí, kteří už žádného mazlíčka nechtěli a my viděli, že je to obrovská škoda. Naše lidská srdce jsou ohromná a vejde se do nich mnohem víc radosti, bolesti i zvířat, než si většinou myslíme.
V dobrém i zlém s našimi pejsky
Když jsem si pořídila prvního pejska, věděla jsem, do čeho jdu, že se mnou nebude navždy a že s péčí o něj budu svázaná. Už žádné večírky ani dovolené, kam ho nemohu vzít s sebou. Musím se o něj starat a brát na procházky. A nezáleží, jaké je počasí, jestli se mi chce nebo chodím o berlích.
Když se naše psí rodina postupně rozrůstala a fenky Bella a Aminka nám na konci minulého roku porodily celkem 16 dokonalých chlupáčů, opět jsem jim slíbila, že dokud budou se mnou, dám jim vše, co potřebují. Věděla jsem, že moje peněženka zchudne, oblečení bude samý chlup a věci zničené. Vím, že kdo nikdy neměl milovaného zvířecího parťáka, to těžko pochopí.
Ty jiskřivé oči, které jsou tak šťastné, když mě vidí přijít, až samou radostí rozbijí vše kolem sebe. 😊 Nikdy se na ně ale nemůžu dlouho zlobit. Jejich bezpodmínečnou lásku nelze ničím nahradit. Když mám špatnou náladu, prostě přijdou, šťouchají mě svým studeným čumákem a dívají se hluboce věrnýma očima. To mi nikdo jiný nedá!
A pak si ani nevšimnete, jak roky letí. Jejich tváře zešediví, pohyby se zpomalí a světlo z očí mizí… Už nebudou chtít chodit na dlouhé procházky, možná budete uklízet jejich „nehody“ a bát se, jestli příště vstanou. Ale to všechno jsem věděla a není jediný okamžik, kterého bych litovala!
V jejich nejtěžších dnech nezbývá, než jen být vedle nich, dopřát jim odpočinek a poděkovat za společné chvíle. Navždy ale zůstanou trvalou součástí mého života a rodiny.
Co dělat, když vám zemře mazlíček?
Téma smrti zůstává mezi chovateli stále tabu. Většina z nich o své ztrátě nemluví, protože jsou zranění, když přijdou o své milované zvíře. Je to velmi citlivé – všechny milujete a každého svým způsobem.
Vždy ale pomůže, když se s pejskem či jiným mazlíčkem citlivě rozloučíte a ponecháte si na ně ty nejhezčí vzpomínky. Osobně mám velmi dobrou zkušenost s Krematoriem zvířat v Brně a s jejich přístupem.
Navíc dnešní doba nabízí i řadu krásných způsobů, jak svého miláčka důstojně pohřbít. Kremace už jsou individuální a popel se zpracovává stejně jako u lidí. Je to skvělá služba, která dlouho ve městech chyběla, když nemůžete svému zvířátku vykopat hrob na zahradě nebo v lese, což sebou nese (nejen) hygienická či legislativní rizika.
Pochování na zahradě
Podmínkou je pohřbení na vhodném místě, tak aby uhynulé zvířátko neohrožovalo zdraví lidí, zvířat nebo životní prostředí – tedy v dostatečné vzdálenosti od vodního zdroje, vašeho domu apod. Podmínkou je hloubka hrobu minimálně 80 cm, použití dezinfekčních prostředků a tělo by mělo být zabaleno do obalu, který je v přírodě rozložitelný a nezávadný. To se ale netýká hospodářských zvířat, o která se musí postarat asanační služba.
Veterinář, krematorium nebo zvířecí hřbitov?
Většina z nás nechce svého milovaného chlupáče, s nímž jsme strávili kus života, nechat bez rozloučení u veterináře, aby ho předal do kafilérie, odkud se pak zvířata odvážejí do hromadného hrobu. Místo toho lze využít právě zvířecí krematoria, která najdete ve větších městech po celé republice, nebo zvířecí hřbitovy, kde většinou potřebujete veterinární osvědčení a čestné prohlášení.
Proč zvířecí krematorium?
Tato krematoria vám umožní důstojné a zcela individuální rozloučení, převoz, zpopelnění a pohřbení vašeho zvířátka, ať je to pejsek, papoušek nebo třeba had.
Kromě samotné kremace nabízejí i poslední rozloučení, fotografie, on-line přenos z pohřbu, rozptylovou loučku nebo výběr z desítek uren. Ty si pak s popelem svého zvířátka můžete ponechat nebo pohřbít třeba na zahradě u stromu. Jako památku na vašeho pejska vám zde dokonce vyrobí z jeho popelu šperk, odlitky tlapek a medailonky, pamětní křišťálové sklo nebo vybrousí diamant.
Uchování mrazem
V posledních letech se v zahraničí rozšiřuje také způsob uchování uhynulých mazlíčků mrazem. Tělo zvířátka se vystaví extrémně nízké teplotě a tlaku, tím se v podstatě vysuší všechny tkáně v těle, a tak si mazlíčci zachovají svou podobu jako v den, kdy zemřeli. U nás v Česku tato metoda zatím není dostupná a možná se vám může zdát nezvyklá, ale jako chovatelka chápu každého páníčka, který si chce podobu svého mazlíčka zachovat navždy a nechat si ho doma vystaveného.
Z praxe vidím, jak je rozloučení s našimi věrnými parťáky opravdu důležité. A přestože jejich ztráta bolí, díky rozloučení můžete jít po čase zase dál a stát se pro nového pejska zkušenějším pánem. Vždy to bude jiné, ale také krásné.
❤
